Jedna z možností jak efektivně vybírat a přijímat informace je ovládnutí racionálních metod čtení.
O efektivním čtení pojednává text elektronické podpory vzdělávání (z projektu PSPEV).
„Lidé nemají ani tušení, kolik času a námahy se musí vynaložit, aby se člověk naučil číst. Potřeboval jsem k tomu osmdesát let a stále ještě nemohu tvrdit, že jsem dosáhl kýženého cíle.“ (J.W. Goethe)
Teorii čtení je možno definovat jako vědecké poznání zákonitostí vztahu mezi textem a text vnímajícím jedincem. Proto by psychologie čtení měla být základním kamenem celé teorie. Problém je však v tom, že dosud neexistuje psychologie vyšších mentálních procesů, která by sjednocovala nejen poznání logického myšlení, řešení problémů jazyka, ale která by byla schopna všechny tyto procesy hodnotit vzhledem k emocionálním stavům, v nichž probíhají a které vyvolávají. Dosud trvá disproporce mezi teoriemi, které se pokoušejí vysvětlit vznik a průběh emocí, a teoriemi, které se pokoušejí vysvětlit myšlenkový proces. Tři základní oblasti, o které se musí opírat teorie čtení, tj. emoce, myšlení a popis textu tak existují víceméně samostatně. Setkáváme se však se dvěma skupinami výzkumných prací, ve kterých se alespoň dvě z těchto tří oblastí, tj. psychologie myšlení a popis textu úzce stýkají: jsou to výzkum rychlosti čtení a výzkum pochopení textu. Oba tyto směry se pokoušejí najít v textu prvky, které působí na vnímání, hierarchizovat je a pak naučit čtenáře, aby právě na tyto prvky zaměřil svou pozornost. Oba tyto směry výzkumu dosáhly v posledních desetiletích zejména z praktických důvodů velkého rozmachu.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment