Dilemata vědeckých bází dat

Dilemata vědeckých bází dat je název přednášky na konferenci Inforum 2006, jejímž autorem je Ing. Jaroslav Šilhánek, CSc. : "Nechť si pod označením "vědecká báze dat" představujeme cokoliv, vždy je na jedné straně tvůrce takové báze dat (producent) a na straně druhé její uživatel, tedy vědec. A na obou stranách této symbiózy zákonitě dochází k situaci, kdy je nutné dělat více či méně závažná a někdy i protichůdná rozhodnutí, která pak zpravidla na velmi dlouhou dobu ovlivňují její fungování. Rozhodování o tom, jakým způsobem bude ta či ona vědecká báze dat vytvářena a následně využívána, je vždy podmiňováno technologiemi, které jsou v dané době dostupné a je tudíž evidentní, že nástup počítačů sehrál ve vývoji tohoto vztahu klíčovou úlohu a otevřel zcela nové možnosti. Přesto, že potenciál dnešních informačních technologií je zcela mimořádný a zdá se, že umožňuje prakticky vše myslitelné, stále zůstává řada otevřených otázek, které je při tvorbě každé vědecké báze dat řešit, a které pak logicky ovlivňují její využívání. K tomu přistupuje stále rychleji narůstající celkový objem vědeckých informací, který představuje dnes nekritičtější aspekt jakéhokoliv rozhodování na obou stranách a i celkového dalšího vývoje. Referát se pokusí shrnout nejčastější dilemata související jak s tvorbou, tak hlavně s aplikací vědeckých zdrojů informací při tvůrčí práci i s využitím konkrétních praktických zkušeností autora z obou stran problému."

Přednáška i prezentace jsou přístupné v archívu konference Inforum 2006.

Faktografická báze dat - příklad MEDIS-ALARM

Faktografická báze dat MEDIS-ALARM je dobrým příkladem pro pochopení, co jsou faktografické informace, a v jakých oborech lidské činnosti se nejvíce vyskytují (chemie, toxikologie, materiálová věda, statistické informace aj.). Tento blogový příspěvek doplňuje téma Druhy bází dat zveřejněný rovněž na InfoNavigátoru již dříve.

Databáze MEDIS-ALARM obsahuje podrobné údaje o klasifikaci a vlastnostech více než 8700 nebezpečných látek. Zařazeny jsou informace o všech látkách ze "Seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek" podle vyhlášky č. 369/2005 Sb., včetně ropných produktů a derivátů v tomto seznamu uvedených. Uvedena je jejich klasifikace podle předpisů pro přepravu nebezpečných látek. Tento "Seznam" je doplněn o látky, které jsou vyjmenovány a klasifikovány jako nebezpečné podle předpisů ADR/RID, a to ve verzi 2007, včetně informace o doporučených obalech. Průběžně jsou doplňovány i další látky, které jsou uvedeny v souvisejících normách. Je možné si stáhnout DEMOVERZI databáze Medis-Alarm 108B (plně funkční, obsahuje 14 látek). Producentem databáze je společnost Medistyl Praha, spol. s r.o.

Booleovské operátory a jejich význam pro vyhledávání informací

• Tutoriál 1
• Tutoriál 2
• Tutoriál 3
• Tutoriál 4
• Tutoriál 5
• Tutoriál 6
• Tutoriál 7
• Tutoriál 8
• Tutoriál 9
• Tutoriál 10

Také wikipedie přináší vysvětlení v angličtině tzv. Boolean Logic, ale i v češtině.

Informační zdroj pro Country Intelligence: The World Factbook

Jeden z nejvíce detailních informačních systémů o zemích světa je k dispozici volně a zdarma na internetu. Tradice zpřístupnění The World Factbook je dlouholetá, a to v tištěné formě, na CD-ROM a v posledních letech i právě v prostředí internetu. Znalost informací o zemích světa může být např. základem úspěšných investičních strategií firem. Country intelligence je v podstatě podmožinou competitive intelligence promítnutá do globální strategie firem, kdy firmy si shromažďují a analyzují informace o zahraničním prostředí, a to vztaženě a specializovaně k oborům nebo univerzálně k jednotlivým zemím či regionům či i celosvětově. Vymezení country intelligence je širší.

Informační zdroj pro činnosti tzv. country intelligence: EIU

EIU.com ("the world leader in global business intelligence") je jedním z nejznámějších producentů a zprostředkovatelů informací - studií i databázových souborů - zaměřených na aktivity tzv. country intelligence. Jde o placený informační zdroj.

OCLC a vztah k WorldCat

1. OCLC services to obtain bibliographic, abstract and full-text information.

2. OCLC and its member libraries cooperatively produce and maintain WorldCat—the OCLC Online Union Catalog.

WorldCat

Co je WorldCat? WorldCat je největším katalogem (res. sítí propojujících obsah katalogů) na světě. Je vhodné zde začínat hledat informace.

SKIP bloguje - zdroj informací pro knihovníky a informační profesionály, ale i pro studenty informačních studií a knihovnictví

Blog SKIP - to jsou novinky ze zahraničního knihovnictví, především odkazy na strategické dokumenty, webové prezentace odborných akcí a jin0 dokumenty.

Terminologická databáze pro účely předsednitví ČR v EU

Terminologická databáze pro účely českého předsednictví v Radě Evropské unie 2009

Z důvodu chybějící jednotné cizojazyčné terminologie státní správy České republiky a po konzultacích s předchozími předsednickými zeměmi byl v roce 2007 pro účely českého předsednictví v Radě Evropské unie iniciován projekt sjednocení cizojazyčného názvosloví úřadů, jejich vnitřních organizačních jednotek, označení pracovního zařazení zaměstnanců, základních agend resortů atd. Terminologie byla vytvořena v češtině, angličtině, francouzštině a s ohledem na úzké kontakty v některých oblastech státní správy také v němčině.

Databáze, s níž lze pracovat v prostředí Lotus Notes nebo internetu (http://isap.vlada.cz/852566AC0072089E/terminologie), je určena zaměstnancům státní správy ČR i široké veřejnosti.

Cílem je zajistit kvalitní cizojazyčnou komunikaci prostřednictvím důsledného používání jednotné terminologie, a to jak v rámci českého předsednictví, tak i po jeho skončení. Databáze zároveň slouží ke zkvalitnění a zjednodušení práce překladatelů za účelem dosažení správnosti, jednoznačnosti, srozumitelnosti a konzistentnosti cizojazyčné komunikace, která tvoří nedílnou součást jednotné prezentace státní správy ČR. Během přípravné fáze a v průběhu samotného předsednictví bude databáze dále rozšiřována o nové glosáře, obsahově související s předsednictvím a jeho aktuálními tématy.

Na vytvoření databáze se podíleli jazykoví odborníci - překladatelé, včetně rodilých mluvčích znalých reálií české státní správy, spolu s odborníky na organizační strukturu české státní správy, jednotlivými ministerstvy ČR a v neposlední řadě též programátory Úřadu vlády ČR. Projekt koordinuje a finančně zajišťuje Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti ČR.

Dotazy a připomínky prosím zasílejte na: terminologie@eu2009.cz

Tipy pro snadné ovládání databáze naleznete v levém sloupci pod označením Tipy pro uživatele.

(zpráva z Úřadu vlády ČR, 2008: Úřad vlády ČR, Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, Sekce pro předsednictví, Odbor komunikace)

Terminologie oboru knižně, na CD i na webu

Nakladatelství VŠCHT a Národní knihovna v roce 2005 vydaly společně terminologický slovník oboru informační věda. Pochází ještě z ucelenějšího systému vzniklého po roce 2000 - TDKIV - Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD). Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informačních věd obdržela Cenu Infora za rok 2003.

Oborová brána pro informační vědu a knihovnictví

Oborová brána KIV -- Knihovnictví a informační věda umožňuje prohledat z jednoho místa více databází a snaží se usnadnit cestu k získání dokumentu.Oborová brána KIV je součástí vznikající sítě oborových bran zastřešených JIB – Jednotnou informační branou. Uživatelé JIB a dalších oborových bran v ní proto mají výhodu uniformního prostředí a známých vyhledávacích možností.KIV je určena především pro zabezpečení informačních potřeb knihovníků a informačních pracovníků, učitelů a studentů oboru Knihovnictví a informační věda. Je součástí služeb Knihovnického institutu Národní knihovny ČR a je virtuálně spojena s portálem Knihovnického institutu Informace pro knihovny.

Pozornost ke knize profesora Jiřího Cejpka

Příspěvek k úvahám o informační vědě - recenze od Augustina Merty na publikaci Jiřího Cejpka --> Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení.
Úvod do informační vědy. Praha, Karolinum 1998, 179 s.

Sám recenzent Augustin Merta byl zajímavou osobností. Bohužel v roce 2006 zemřel.

Informace? Diskuze v předmětu.

Informační studia a knihovnictví pracují s pojmem INFORMACE. Teze k diskusi můžeme nalézt ve webové podpoře k podobnému tématu. Autorem webové stránky je vyučující VOŠIS PhDr. Helena Kučerová.

Pro výuku: Názor studentky na studium informačních studií a knihovnictví (rok 2001)

Studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví: Vlastní názory a vyhlídky do budoucna je název článku z roku 2001 a byl uveřejněn v elektronickém časopise Ikaros. Je od autorky Kristýny Kopalové. Článek použijeme do výuky pro diskuzi.

V roce 2001 proběhla masovými médii diskuze o uplatnění absolventů vysokých škol vzhledem ke kvalitě výuky, jakou jim daný obor na dané škole v současné době nabízí. Propojenost trhu práce a vzdělávací nabídky se totiž stává klíčovou pro budoucnost této společnosti. Jedním z nejdynamičtějších oborů musí zákonitě být i obor Informační studia a knihovnictví, který se též stal terčem kritiky Lidových novin. Problémy vysokého školství, uzavřený bludný kruh financování a kvalita pedagogů, to jsou otázky, které lze diskutovat donekonečna. Časopis Ikaros nyní přináší pohled z druhé strany, měli bychom vlastně říci, pohled klienta (rozuměj studenta), který by měl být tím, kdo určuje (přímo i nepřímo) kvalitu a úspěšnost daného oboru. Rozhodli jsme se proto uveřejnit jednu ze studentských prací, které hledají odpověď na otázku "Proč jsem se rozhodl/a studovat obor Informační studia a knihovnictví a jak vidím jeho budoucnost?".

Stejně tak použijeme esej Lindy Skolkové z roku 2003. Esej ukazuje na důvody a motivaci studovat obor INSK.

Český informační portál pro onkologii

Portál LINKOS je určen dvěma základním typům uživatelů, a to lidem, kteří s onkologickými pacienty pracují profesionálně (např. lékaři, psychologové), a dále těm, kteří jsou "laickými" uživateli (jsou např. pacienty či lidmi v jejich blízkosti a potřebují si zodpovědět řadu otázek, najít si ověřitelné a důvěryhodné informace). Medicínské informace na internetu dnes nemají jen charakter vědeckých lékařských informací, ale i informací pro pacienty. Portál LINKOS patří mezi nejlepší a nejucelenější tematické (medicínské) portály v ČR.

Příklad tzv. ratingu

O kreditních informacích, příkladu tzv. ratingu - příklad. Příklad z "hospodářského" tisku je určen pro výuku v předmětech, které se dotýkají obchodních a firemních informací a competitive intelligence (CI), a to pro část "kancelářské, kreditní a bankovní informace" a vysvětlení obsahu a účelu těchto termínů a zařazení do problematiky CI.

Druhy databází

Shledáváme důležité vysvětlit určité dělení bází dat, protože terminologie světa informačního průmyslu není obecně tolik známa.

Bibliografické databáze

Z bibliografických bází dat získáme zejména přesnou a úplnou citaci; většinou je k dispozici i abstrakt, významná je i formalizovaná terminologie (např. deskriptory, klíčová slova), "kódovníky" (např. SIC klasifikace pro průmyslové obory, NAICS -- North America Industry Classification System) pro případné další vyhledávání v databázích a v jiných informačních zdrojích, primární dokument zajišťujeme dodatečně (např. klasickou cestou meziknihovní výpůjční služby, ale stejně tak i elektronicky cestou tzv. document delivery services, neboli dodávkou primárních dokumentů, kde současný Internet nabízí velké možnosti). DDS služby jsou pak rychlým způsobem dodání originálního -- primárního dokumentu.

Faktografické databáze

Faktografické báze dat uvádějí konkrétní údaje a mohou mít textový nebo numerický charakter (nebo i kombinovaný). Většinou již není nutné dodávat primární pramen, neboť je nabízena zdrojová informace. Význam faktografických bází dat dnes narůstá, za jistých okolností je možné zahrnout do této kategorie většinu statistických informací. Faktografické báze dat bývají dražší, protože jejich vznik vyžaduje velké vstupní náklady a výstup není vždy pro nejširší záběr uživatelů. Přesto jejich potřeba a vznik bývají důležité zejména pak pro vědeckou komunitu.

Plnotextové databáze

Báze dat plných textů (full text) jsou trendem posledních 15 let a většinou již nepotřebujeme dohledávat primární dokument (pokud ovšem nevyžadujeme např. fotografie a další složitější obrazové informace v originálním textu obsažené - současné velké databázové systémy pracují totiž s grafickou informací omezeně a výběrově oproti zdrojům, např. na nosičích CD-ROM). Je tu zajímavé doplnění s dalším trendem moderních informačních služeb, a to jak primární dokument dopravit co nejkratší cestou k uživateli -- již zmíněnými DDS službami.

Databáze typu rejstříků, adresářů

Do této kategorie můžeme zařadit zejména rejstříky a katalogy firem, výrobků, ale i osobností.

Podrobnější tutoriál je možno navštívit na stránkách ČVUT.

Prezentace z JIP (Jinonické informační pondělky) mohou sloužit výukové podpoře

Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále ÚISK FF UK) již nekolik let pořádá pro studenty, odbornou veřejnost i další zájemce přednášky a semináře, které jsou nazývány pro své pravidelné pondělní konání (vždy ve výukové části semestru) Jinonickými informační pondělky.

Jinonické informační pondělky běží i jako pravidelný výběrový seminář pro studenty, kteří z něho pak publikují své výstupy. Přehled o některých seminářích v časopise Ikaros vyžijte ve formulářovém hledání (napište JIP do formuláře).

Prezentace z JIP pak jsou k dispozici na stránkách ÚISK FF UK. Mohou sloužit jak pro připomenutí odborného tématu po skončení akce, stejně tak i pro výuku, učení se na státnice, na dílčí zkoušky. Jsou optimálním nástrojem pro tzv. web-based learning, případně je součástí e-learningu. Ideální pro formu tzv. síťového učení. Obecně JIP jsou jedním z vkladů ÚISK FF UK pro komunikaci mezi akademickou sférou a praxí oboru informační věda (resp. také informační studia a knihovnictví, jak se tento studijní program nazývá v klasifikacích MŠMT). Pojem praxe zahrnuje pak širokou oblast celého informačního sektoru včetně knihoven, knihovnictví a souvisejících institucí a procesů.

Přehled o aktuálních akcích JIP je pak rovněž k dispozici na webových stránkách ÚISK FF UK.

Informační systémy pro oblast práva a legislativy s důrazem na USA

Nejvýznamnějšími komerčními právními informačními systémy ve Spojených státech jsou Westlaw, patřící gigantu informačního průmyslu Thomson Reuters , LexisNexis, jenž je součástí koncernu Reed Elsevier, a Loislaw, jenž stejně jako ASPI je vlastněn společností Wolters Kluwer. Westlaw a LexisNexis působí i mimo území USA, LexisNexis má pobočku i v České republice. Seznam služeb a produktů, které LexisNexis nabízí celosvětově je velmi široké.

... LexisNexis® is a leading global provider of business information solutions to professionals in law firms, corporations, government, law enforcement, tax, accounting, academic institutions and risk and compliance assessment.

Další informace a znalosti o právních informačních systémech a právních informacích vlídnou výukouvou formou je možno nalézt ve výstupech projektu PSPEV, a to po zaregistrování zdarma, anebo ze vstupní adresy projektu PSPEV.

Elektronické informační zdroje v ČR

V rámci kursu vzniklého v projektu PSPEV v roce 2008 a s názvem Elektronické informační zdroje v ČR je možno si udělat základní strukturaci tématu elektronických informačních zdrojů.

Podle terminologického slovníku TDKIV je možno konstatovat, že elektronický informační zdroj (EIZ) lze definovat jako ...

... "informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný a v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat (např. na discích CD-ROM). V bibliografickém popisu elektronických zdrojů se používá tohoto termínu pro obecné označení druhu dokumentu."

Dodatek teorie ke kursu rychlého čtení (konaného na Albeři u Nové Bystřice v září 2008)

Jedna z možností jak efektivně vybírat a přijímat informace je ovládnutí racionálních metod čtení.

O efektivním čtení pojednává text elektronické podpory vzdělávání (z projektu PSPEV).

„Lidé nemají ani tušení, kolik času a námahy se musí vynaložit, aby se člověk naučil číst. Potřeboval jsem k tomu osmdesát let a stále ještě nemohu tvrdit, že jsem dosáhl kýženého cíle.“ (J.W. Goethe)

Teorii čtení je možno definovat jako vědecké poznání zákonitostí vztahu mezi textem a text vnímajícím jedincem. Proto by psychologie čtení měla být základním kamenem celé teorie. Problém je však v tom, že dosud neexistuje psychologie vyšších mentálních procesů, která by sjednocovala nejen poznání logického myšlení, řešení problémů jazyka, ale která by byla schopna všechny tyto procesy hodnotit vzhledem k emocionálním stavům, v nichž probíhají a které vyvolávají. Dosud trvá disproporce mezi teoriemi, které se pokoušejí vysvětlit vznik a průběh emocí, a teoriemi, které se pokoušejí vysvětlit myšlenkový proces. Tři základní oblasti, o které se musí opírat teorie čtení, tj. emoce, myšlení a popis textu tak existují víceméně samostatně. Setkáváme se však se dvěma skupinami výzkumných prací, ve kterých se alespoň dvě z těchto tří oblastí, tj. psychologie myšlení a popis textu úzce stýkají: jsou to výzkum rychlosti čtení a výzkum pochopení textu. Oba tyto směry se pokoušejí najít v textu prvky, které působí na vnímání, hierarchizovat je a pak naučit čtenáře, aby právě na tyto prvky zaměřil svou pozornost. Oba tyto směry výzkumu dosáhly v posledních desetiletích zejména z praktických důvodů velkého rozmachu.

Zadání 1. úkolu studentům předmětu Úvod do informačních studií (ÚISK FF UK)

Napište 3 strany eseje, jak si představujete vysokoškolská studia, a to 1. strana: obecné představy o VŠ studiu, 2. strana: představa o studiu oboru a proč jste se přihlásili ke studiu a nakonec 3. strana: Napište, co očekáváte od budoucí profese a proč. Příští lekci budete prezentovat práce navzájem s cílem infomace sdílet.

Základní informace k předmětu Úvod do informačních studií

Základní informace k předmětu Úvod do informačních studií vyučovaného pro studenty 1.ročníku Bc. studia ÚISK FF UK

Motto:

Člověk se něčemu naučí jen tehdy, když se přitom baví ... Aby se vědění dalo dobře strávit, musí se polykat s chutí.

Anatole France, francouzský básník a filozof, rovněž nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1921

Podmínky k získání zápočtu a zkoušky (celkem 9 kreditů):

V průběhu předmětu je třeba odevzdat 6 prací, z nichž 5 je hodnoceno maximálně 10 body a 1 rozsáhlejší práce je hodnocena v maximu 20 body. Hodnotí se včasnost (dodržení termínů) a kvalita práce.

Zbylých až 20 bodů získá student u zkoušky, která je ve variantě písemné a ústní zkoušky, může být vykonána u počítače, např. ve schopnosti vyhledat . Celkově je pak možno vidět škálu hodnocení: 100-91 výborně, 90-81 velmi dobře, 80-71 dobře, 70 a méně neprospěl.

Na zápočet je třeba dosáhnout aspoň 51 bod, na dosáhnutí zkoušky (na stupeň dobře aspoň 71 bod, na stupeň výborně pak 91 bod).

Umístění předmětu v kontextu jiných předmětů v tzv. Karolínce: http://www.ff.cuni.cz/ustavy/karolinka/08-09/INSK.pdf

Učební cíl:

Vytvořit předpoklady k základní orientaci studentů v celé šíři problematiky oboru informační studia a knihovnictví a současně také uvést do specifických způsobů studia a chování na vysoké škole univerzitního typu. Vytvořit ucelenou představu o široké škále cílové profesní sféry, pro kterou je výuka v rámci studijního programu Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze koncipována. Součástí studia předmětu jsou exkurze v institucích představujících hlavní typy knihovnicko-informačních pracovišť a dalších pracovišť, které mají vztah k oboru.

LITERATURA ZÁKLADNÍ:

CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha : Karolinum, 1999. 179 s.

VLASÁK, Rudolf. Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání. Národní knihovna. 2001, č.3, s. 159-168. Dostupný také z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103159.html>

Poznámka

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_science

Blíže k ÚISK FF UK:

Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK je součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Obor "informační věda" patří mezi mladé obory ve světě i u nás. Jedna z cest k informační vědě v ČR vede právě přes ÚISK FF UK a studijní program a studijní obor "Informační studia a knihovnictví" (INSK), doktorský studijní obor se pak nazývá "Informační věda". Na ÚISK FF UK jsou tři základní zaměření - informační, knihovnický a knihovědný. Je zde také obor "Studium nových médií", který je zastřešován studijním programem INSK. Tato zaměření v rámci INSK a obor SNM se však studují až na navazujícím magisterském stupni. Bakalářský stupeń existuje pouze v rámci INSK a je univerzální. Studia máme celkově bakalářská, magisterská a doktorská. Náš obor není ryze humanitní a společensko-vědní, je i významně exaktní. Proto se k nám hlásí humanitně orientovaní i technicky nadaní studenti. Tato symbióza je přímo optimální, uplatnění absolventů je bezproblémové v komerčním i nekomerčním sektoru, ve státní správě, pochopitelně a všude tam, kde je potřeba pracovat s informacemi a znalostmi. Přestože náš obor klade důraz na obsah informačních systémů, někteří absolventi jsou schopni i takových dovedností, které jinak nabízejí technické nebo ekonomické školy, a to přestože tyto směry nepěstujeme a podporujeme jen několika předměty. Náš obor je jistě přínosný pro rozvoj informační společnosti a studenti nemají problémy se uplatnit.

Pro účastníky kursu Umění nalézat a využívat informace

Pro účastníky kursu pořádaného opakovaně Ústřední knihovnou UK Umění nalézat a využívat informace je k dispozici přehledový text Zpřístupňování textových informací z profesionálních zdrojů autorů R. Papíka a M. Součka.

Studentům předmětu Informační systémy a zdroje (pro psychologii)

Informační podpora předmětu Informační systémy a zdroje (pro studenty Katedry psychologie), který je nabídnut jako povinně volitelný, má některé výukové materiály a další blogovou podporu dostupnou na adrese http://PSYNFOS.blogspot.com.

Co je míněno pod pojmem digitální knihovna

Pro účely pochopení Když se řekne digitální knihovna ... Autorkou přehledového článku publikovaného v elektronickém časopise Ikaros z roku 1999, ale stále značně aktuálního a jasného, je Daniela Tkačíková, ředitelka Ústřední knihovny TU-VŠB). Ze zmíněného článku je odkaz na řadu příkladů digitálních knihoven ve světě. Když se podíváme na výborně pojatý a referenčně hodnotný web knihovny TU-VŠB , můžeme vstoupit do přehledů desítek takových systémů digitálních knihoven, anebo systémů jim podobných včetně poučení, jaké softwary, konference, časopisy a další fóra se problematice digitálních knihoven věnují:

Projekty digitálních knihoven

Pracoviště, iniciativy a výzkumné programy

Časopisy věnované problematice digitálních knihoven

Konference, semináře, workshopy

Software pro budování digitálních knihoven

Elektronické knihy

Informační cyklus

V oboru informační vědy, resp. informační a knihovní vědy, je jedním z jádrových témat informační cyklus, jehož jednotlivé fáze jsou dnes v době pokročilých informačních a počítačových technologiích podrobovány diskuzi. Vnější i obsahové podoby informačního světa výrazně ovlivnily všechny jednotlivé fáze informačního cyklu.

Informační cyklus je pak podobný jiným cyklům, jako zpravodajskému cyklu, např. v oblasti competitive intelligence. Je možno porovnat na tomto odkazu.

Zajímavá je animační prezentace k tématu.

Studentům předmětu OFI: host ze Švédska na téma CI

V úterý 14.10. 2008 od 13.45 / 14.00 do 15.15 v přednáškové místnosti 1.2 na VOŠIS se uskuteční v rámci předmětu OFI (Obchodní a firemní informace), který je vyučován pro studenty oboru Podnikové informační systémy společného Bc. společného programu VŠE/VOŠIS, setkání se zakladatelem a šéfem společnosti Comintell Gabrielem Anderbjörkem (Švédsko). Původcem pozvání do Prahy je Ing. Ivan Špingl z GMC Marketing. Společnost Comintell je mj. jedním z uznávaných portálových integrátorů informací v oblasti competitive intelligence a sám host je členem i SCIP, která sdružuje CI profesionály ve světě. Blíže o hostovi: http://www.linkedin.com/in/anderbjork nebo i http://anderbjork.blogspot.com/ nebo na stránkách samotné firmy. Přednáška hosta bude směřována do tématu symbiózy IT a CI (v angličtině), také případná diskuse bude převažovat v angličtině.

Témata k obchodním a firemním informacím a ke competitive intelligence na Insource 2008

V únoru 2008 se konala v Praze mezinárodní konference Insource 2008. Všechny příspěvky programu konference jsou relevantní k tématům obchodních a firemních informací a competitive intelligence. K dispozici je sborník a prezentace.

Polemika s českou Wikipedií k českému termínu pro CI

Na české wikipédii je ve vztahu k tématu competitive intelligence prezentovaný význam tohoto hesla v českém překladu konkurenční zpravodajství. Termín konkurenční zpravodajství se moc neujal a není ani přesný. Je to tak či není? Posuďte dle hledání na volném internetu.

Inovativní technická databáze „CSA Illustrata: Technology“ – první dojmy. Innovative technical database CSA Illustrata: Technology–first impression.

V časopisu Ikaros je recenzován produkt společnosti CSA (dnes součástí ProQuest, ale již v prosinci 2006 oznámila firma CSA (nyní tedy již zmíněný ProQuest) významnou inovaci – uvedení databáze „CSA Illustrata: Natural Sciences“, používající tzv. „hluboké indexování“ (deep indexing). O této vskutku převratné novince již toho bylo nemálo napsáno či předneseno na různých konferencích (souhrnné informace viz např. http://www.proquest.com/en-US/catalogs/databases/detail/csaillustrata.shtml. Článek v časopise Ikaros přináší recenzi odborníka Ing. Borise Škandery, který má k produktům CSA (dnes pod ProQuest) velmi blízko. Blíže tedy tady :-) K dispozici je i dokumentace k CSA Illustrata v ppt formátu nebo ve formátu pdf článek prezentovaný na konferenci EuroCris.

Competitive Intelligence v organizaci

Competitive Intelligence v organizaci

Publikováno v 12. 10. 2007 00:00, MODERNIRIZENI.IHNED.CZ na URL:

http://managerweb.ihned.cz/c3-22200570-T00000_d-competitive-intelligence-v-organizaci

Uspění firmy v konkurenci a někdy i samotné přežití firmy závisí do značné míry na tom, zda v ní skutečně je naplňován proces/cyklus CI (viz vlevo na obr. č.1 je znázorněn tzv. zpravodajský cyklus). Platí to jak pro případ, že CI někdo dělá v malé firmě spontánně, nahodile a méně systematicky (většinou prostřednictvím vyhledávání na volném internetu), tak i v případě velké firmy, která má organizační struktury či specialisty CI a využívá mnohdy profesionální a placené externí informační systémy.

O profesoru Antonínu Holém

1. http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/nobelova-cena-pro-antonina-holeho-mlceti-zlato_83579.html

2. http://zpravy.idnes.cz/akademie-navrhuje-vedce-holeho-na-nobelovu-cenu-frr-/vedatech.asp?c=A081001_082303_vedatech_pje

3. http://zpravy.idnes.cz/hn-ceskou-hlavu-ziskal-chemik-antonin-holy-fjs-/domaci.asp?c=A071023_093600_domaci_miz

Informační profese - quo vadis? Poznámky k semináři.

Poznámky k přednášce Informační profese - quo vadis? v Borku u Suchomast ve Středočeském krasu, kam pravidelně vyráží někteří studenti a učitelé ÚISK FF UK a jejich hosté na semináře, diskuse povídání a turnaje v petang. Tentokráte v sobotu 4.10. 2008.

Dokument 1:

Pracovní příležitosti zveřejňované na webu ÚISK FF UK

Většina nabídek chodí do naší elektronické konference uisk118, ale zároveň se většina z nich objeví i na webu ÚISK FF UK.


Dokument 2:

Socioekonomické postavení informačních profesionálů v dnešní společnosti: soukromý sektor


Následující příspěvek vychází z diplomové práce obhájené na ÚISK FF UK v říjnu 1999.

“There is no such thing as free information: someone, somewhere, somehow has to cover the costs of making data available and accessible.” (Rubin, 1983)

http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0005-6/0005-6212.html

http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0005-6/0005-6212b.html

Dokument 3:

Zpráva z workshopu Kompetence a schopnosti informačního profesionála: jak je poznat, rozvíjet, hodnotit, certifikovat

18. prosince 2006 se v jinonickém univerzitním areálu uskutečnil workshop nazvaný Kompetence a schopnosti informačního profesionála: jak je poznat, rozvíjet, hodnotit, certifikovat. Workshop se uskutečnil v rámci Jinonických informačních pondělků, jeho pořadateli se staly Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK FF UK), Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP ČR) a Česká informační společnost (ČIS).

http://www.ikaros.cz/node/3817

Brána k oborovým informacím via knihovny ČVUT

Brána k oborovým informacím na ČVUT přináší informace pro účely informační výchovy (resp. také informační přípravy, informační gramotnosti). Tato navigační stránka představuje 3. stupeň kurzu pro práci s informacemi. Může sloužit jako zdroj pro výběr informačních zdrojů placených i volně přístupných. Za projektem stojí knihovny ČVUT.

Portál přinášející zprávy ze světa vědy a výzkumu Věda.cz

Portál Věda.cz je přátelsky ovládaným průvodcem informacemi o vědě a výzkumu. Obsahuje aktuality, články a pozvánky na konference, informace o nových událostech a objevech ve světě vědy a výzkumu. Je zároveň vhodným referenčním zdrojem o podobných portálech a systémem, kde hledat informace o informacích ve vědě a výzkumu. Obory a blasti vědy popularizuje.

Rozšířený model vyhledávání v informačních zdrojích

Umění či věda? -- Článek pojednává o základních postupech/fázích při vyhledávání informací.
Cesty k elektronickým informačním zdrojům
Současné elektronické informační zdroje můžeme z hlediska cesty k nim všeobecně rozčlenit na:

• přístupné přes profesionální dialogové (synonymicky: interaktivní, on-line, online) systémy, a to nezávisle na internetu, ale i prostřednictvím internetu;

• přístupné výhradně volně na internetu;

• přístupné neinteraktivně, tj. off-line (např. v podnicích, výzkumných institucích);

• přístupné na optických médiích (nejčastější je dnes využíván optický disk typu CD-ROM, DVD);

• přístupné v kombinacích právě uvedeného

Analytické vyhledávání na internetu, tutoriál

Analytické vyhledávání na internetu znamená např. používat booleovské operátory. K dispozici je menší tutoriál k tomuto typu operátorů. Zároveň tento celý tutoriál na své základní adrese je vhodným učebním materiálem včetně přehledů významných vyhledávačů.

Struktura tutoriálu, jehož autorkou je Laura Cohen z University at Albany, SUNY a jež je celý dostupný na URL http://www.internettutorials.net/, je následující:

BASIC INTERNET
A Basic Guide to the Internet

A brief discussion of the Internet and its components
Understanding the World Wide Web

A discussion of the major protocols that make up the Web, the makeup of URLs, browsers and plug-ins, multimedia, Web programming languages and more
RESEARCH GUIDES
Checklist of Internet Research Tips

A collection of tips in a cogent format, with an emphasis on the use of subject directories and search engines
Conducting Research on the Internet

Advice on using e-mail discussion groups, Usenet news, and basic recommendations on the use of subject directories and search engines with tips on conducting searches

SEARCH ENGINES, SUBJECT DIRECTORIES & THE DEEP WEB

Alphabetical list of Search Engines

Alphabetical list of Subject Directories
Getting Started: Selecting a Tool for Your Search

A chart listing general query types and the kinds of search tools that support them
Boolean Searching on the Internet

The principles of search logic and the different manifestations of this logic on Web search engines The Deep Web

A tutorial describing this newsworthy phenomenon: what it is, what to call it, tips for dealing with it, and how to locate its content
How to Choose a Search Engine or Directory

A chart listing numerous features and the search engines & directories that support them
Searching the Internet: Recommended Sites and Search Techniques

An extensive tutorial on the use of subject directories, search engine services, and the "deep Web." This tutorial covers the Yahoo Directory, BUBL Link, meta engines and Google
Second Generation Searching on the Web

Tips on precision searching using features available on second generation search services. This tutorial covers Ask.com, Clusty, Ixquick, SurfWax and URL.com

Vše k 2.10. 2008

Dialog Proquest Company a jeho báze dat

Databázové centrum Dialog (dříve Dialog Corporation, dnes patří pod ProQuest), patří mezi největší profesionální zprostředkovatele informací prakticky ze všech oborů lidské činnosti. Zde rozebereme ...

Dialog - database center, info for students: what is the Dialog historically

From URL: http://www.dialog.com/about/

Dialog and the invention of online information services
Operational long before the commonplace use of the Internet, the earliest Dialog system was completed in 1966 under the direction of Roger K. Summit and was the world's first online information retrieval system to be used globally with materially significant databases.
Today, the Dialog online-based information services help organizations across the globe to seek competitive advantages in such fields as business, science, engineering, finance and law. The Dialog portfolio of products and services, including Dialog® and DataStar®, offers organizations the ability to precisely retrieve data from more than 1.4 billion unique records of key information, accessible via the Internet or through delivery to enterprise intranets.
With direct operations in 27 countries, Dialog products and services are a combination of highly accurate online research tools offering access to unique and relevant databases — designed to meet the specific needs of a wide range of users. Information professionals and end-users at business, professional, scientific, academic and government organizations in more than 100 countries prize Dialog services to meet their searching needs.
As part of the Deep Web, which is estimated to be 500 times larger than the content accessible via Web search engines, Dialog products offer unparalleled depth and breadth of content coupled with the ability to search with precision and speed. Our collection of over 900 databases handles more than 700,000 searches and delivers over 17 million document page views per month.
Searchable content on Dialog services includes articles and reports from thousands of real-time news feeds, newspapers, broadcast transcripts and trade publications, plus market research reports and analyst notes providing support for financial decision-making, as well as in-depth repositories of scientific and technical data, patents, trademarks and other intellectual property data. Additional content areas include government regulations, social sciences, food and agriculture, reference, energy and environment, chemicals, pharmaceuticals and medicine.
Today, as part of ProQuest, a leader in the collection, organization and publishing of information, Dialog combines industry expertise with technology to deliver critical information to leading decision makers in the financial, legal, scientific, and media markets.